Jdi na obsah Jdi na menu
 


05. Boeing B-50D/B-500 (Academy) - 1/72

Dokončení modelu - srpen 2008.

Historie letounu:
Letoun B-50D-110-BO 49-270 výrobního čísla 16044 byl vyroben firmou Boeing 19.8.1949.Po zalétání a převzetí zástupci USAF byl letoun předán 341st Bomb Squadron podřízené 97th Bombardement Group na letecké základně Biggs v Texasu, USA.S touto jednotkou se k 19.6.1950 přesunul na leteckou základnu Mildenhall ve Velké Británii.V prosinci 1950 i s 341st Bomb Squadron přešel do podřízenosti 93rd Bombardement Group, která v Mildenhallu vystřídala 97th Bombardement Group.V její podřízenosti zahájil k 19.5. 1951 hlídkové lety podél hranic s NSR a Československem.

Se zahájením operace Long Shoot 21.6.1955 byl letoun upraven montáží upraveného závěsníku v přední pumovnici k provádění radiotechnického a fotografického průzkumu.Svou první misi v této úloze provádí 5.7.1955 do prostoru Drážďan.Následně provádí jedenáct dalších průzkumných letů převážně nad území NSR.

Poslední průzkumný let je naplánován na 19.3.1956 kdy má s posádkou posádkou ve složení:

Pilot: Lt Col.Henry Egoyan
Druhý pilot: Capt.George Hubbard
Palubní technik: Capt.Edward Brooks
Navigátor: Capt.Gregory Moleman
Radista a operátor radioelektronických prostředků obrany letounu: Maj.Frederic Anderson
Levý operátor palebných prostředků obrany letounu: 2nd.Lt.Joachim Christopher
Pravý operátor palebných prostředků obrany letounu: 1st.Lt.George Fox
Hřbetní operátor palebných prostředků obrany letounu: 1st.Lt.Randolph Martin
Zadní střelec: 2nd.Lt.John Crawford

provést fotoprůzkumný let do prostoru Katovic v Polsku.

Při návratu od cíle je však letoun v prostoru Slaný zachycen dvojicí stíhacích letounů MiG-15 řízených npor.Michalem Kopeckým a npor.Jindřichem Dufkem z 11.slp, kteří se narušitele pokusí výstražnou palbou přinutit k přistání na letišti Praha-Ruzyně.Protože však posádka odpovídá střelbou, vyřazuje npor.Dufek střelbou levý vnitřní motor bombardérů a těžce zraňuje zadního střelce 2nd.lt.Crawforda a palubního technika capt.Brookse.Teprve poté se posádka podvoluje a za dramatických okolností přistává na letišti Ruzyně přičemž pro poruchu brzdové soustavy letoun končí v poli za prahem vzletové a přistávací dráhy kde je posádka neprodlena zatčena a dopravena k výslechu.Oba zranění členové jsou převezeni do pražské vojenské nemocnice kde se podrobují operaci přičemž je 2nd.lt.Crawfordovi amputována kanonovou střelou rozdrcená levá paže.

Zatímco se v nastávajících dnech rozpoutává diplomatická roztržka končící 13.4.1956 k propuštění posádky a její předání zástupcům USA, letoun je zabaven, vytažen ze zápolí Ruzyňského letiště a přímo v jeho areálu jsou zahájeny opravy, které by letoun uvedly do alespoň částečně provozuschopného stavu.Poškozený motor je k opravě předán do továrny Walter kde je v průběhu oprav zároveň pořízena výkresová dokumentace pro případnou výrobu.

Opravy jsou dokončeny 2.6.1956 a následující den je letoun již s novým československým kódovým označením B-500 přelétnut na letiště Olomouc kde je zařazen ke 100.zkušebnímu leteckému pluku kde se podrobuje letovým zkouškám a po jejich ukončení je 27.10.1956 je přelétnut zpět na letiště Praha-Ruzyně kde jsou mu demontována křídla a letoun je po částech po zemi dopraven do areálu Leteckých opravoven Kbely kde se podrobuje částečné rekonstrukci zaměřené zejména na zlepšení a dovybavení elektrotechnického a řídícího vybavení letounů moderními přístroji.

Původní zaměřovač bombometčíka je při ní nahrazen zaměřovačem OPB-5V, radiolokačním zaměřovačem PSBN-M-8 (jeho aparatura byla umístěna pod dielektrický kryt mezi pumovnicemi) a novým ovládacím zařízením ESBR-60 sdruženým s autopilotem APR-12 jehož hlavní ovládací panel obsluhovaný piloty byl umístěn na středovém ovládacím pultu.Zde jej doplnily ovládací a zobrazovací prvky kursového radionavigačního přijímače KRP-1, sestupového radiopřijímače GRP-2 a automatického radiokompasu ARK-5.Na horní stranu palubní desky prvního pilota přibyl demontovatelný kolimátorový zaměřovač PKI-2 přičemž dvě ovládací tlačítka byla umístěna vrcholech beranů řízení prvního pilota-pravé tlačítko umožňovalo střelbu z otočených předních střeleckých věží, levé tlačítko umožňovalo odhození či odpálení těžších zbraní ze závěsníků vně letounu a v pumovnici přičemž volba konkrétního závěsníku se prováděla pomocí přepínače na středovém panelu.Stanoviště palubního technika bylo doplněno o ovládací panel výstražného zařízení SRO-1 a palubního IFF SI-5.Stanoviště navigátora bylo vybaveno zobrazovačem radiokompasu ARK-5, magnetickým kompasem pro dálkovou navigaci PDK-3, markerem MRP-48P, snosoměrem AB-52 a radiovýškoměrem RV-10.Stanoviště radisty bylo kompletně přebudován přičemž původní radiostanice byly nahrazeny zálohovanou radiostanicí pro dálkové spojení RSDS-4F a radiostanicí s krátkým dosahem RSK-21.Demontovány byly rovněž integrované systémy pro radioelektronický boj přičemž jejich náhrada byla provedena systémem ATRB-2 jehož ovládací prvky byly rovněž umístěny v kabině radisty.Bezpečnost členů posádky v předním přetlakovém oddílu byla posílena montáží pancéřování pod podlahové desky kabiny a montáž výklopné vodící tyče usnadňující opuštění letounu na padácích.

Střední oddíl trupu byl rovněž nově pancéřován a stávající zaměřování trupových střeleckých věží bylo rekonstruováno přičemž přední trupové věže bylo možné zablokovat v poloze pro střelbu vpřed a jejich zbraně využít pro střelbu zaměřovanou ze sedadla prvního pilota.Střelecké věže prošly rovněž modifikací při nichž byly původní kulomety ze zadní hřbetní střelecké věže a obou spodních střeleckých věží demontovány a nahrazeny dvojicí kanonů NR-23 se zásobou 200 granátů na zbraň..Kulomety v přední hřbetní věži byly rovněž demontovány a nahrazeny kulomety MG-131 se zásobou 2000 nábojů na zbraň, které byly pro zlepšení střeleckých vlastností dovybaveny novými hlavněmi.Do každé střelecké věže byl dále doplněn fotokulomet S-13 a odvětrávací otvory jež měly zlepšit chlazení zbraní při střelbě.Zařízení při přemíření předních střeleckých věží do osy udané zaměřovačem PKI-2 prvního pilota bylo zálohováno přičemž v případě nouze mohlo být k otočení a zablokování střelišť použití stlačeného vzduchu z dvojice tlakových lahví na nosníku každé věže.

Ocasní střeliště bylo nově doplněno o střelecký zaměřovač ASP-3P a prošlo rekonstrukcí zasklení, které sice v nové podobě respektovalo původní tvar a uspořádání avšak zároveň bylo provedeno pancéřovými křemennými skly s odolností proti projektilům ráže 7,62mm u bočních oken a 12mm u hlavního okna kabiny.

Do pumovnic letounu byly při ponechání původních závěsníků umístěny dva nové osové závěsníky pro výzbroj.Přední pumovnice nese univerzální závěsník BD-9 s maximální nosností 3000kg a možností podvěšení trupové přídavné nádrže a speciálního vybavení pro něž se modifikace ovládání mohou provádět těsně před letem přičemž do volného prostoru v předním prostoru osádek je závěsník propojen pomocí dvojice 40pinových konektorů.Do zadní pumovnice je umístěn závěsník BD-4 určený pro nesení pumové výzbroje do váhy 3000kg..Další dva závěsníky BD-9 s redukovanou nosností na 2000kg jsou umístěny v pod křídly v prostoru mezi motory.I u těchto závěsníků je možnost polních modifikací podle momentální potřeby.

Na závěr přestavby letoun prochází přestříkáním na novou kamufláž přičemž dostává útvarové označení kódem XC-46

V této podobě je letoun 18.1.1957 převezen zpět na Ruzyň a po zpětné montáži a záletu (29.1.1957) odlétá na rozestavěné letiště Mošnov kam se v prosinci 1956 přesunul 100.zklp nyní využívající v listopadu dostavěnou vzletovou a přistávací dráhu.Odtud letoun působí jako letoun pro speciální bombardovací akce a testování nových zbraní přičemž základní výzbrojí jsou pro letoun vybrány dvě pumy FAB-3000 dodané ze SSSR.Počátkem roku 1960 jsou ke 100.zklp dodány k vyzkoušení rovněž nové klouzavé říditelné pumy KZP-1500 Střízlík pro něž bylo nutné zařízení ESBR-60 doplnit ovládacím a naváděcím blokem pro použití těchto střel.První pokusy s pumami KZP-1500 byly zahájeny 8.1.1960 přičemž skončeny byly k 1.12.1960 kdy byly zavedeny do řadové služby.Testy probíhaly z výšek 5000, 8000 a 10000 metrů přičemž pro použití byly pumy KZP-1500 v závěru testů certifikovány do výšky 7000 metrů.Zkoušky pum probíhaly ve vojenských újezdech Březina a Brdy a to proti bodovým zpevněným a nezpevněným cílům.

V témže roce 100.zklp dostává i speciální výzbroj v podobě dvojice kontejnerů určených pro fotoprůzkum (kontejner FZV) a radiotechnický průzkum (kontejner (RGD).

Kontejner FZV obsahoval ze stanoviště palubního technika ovládanou stabilizovanou plošinu na níž je v patřičných úhlech rozmístěno deset fotokamer AFA-39 pro klasické snímkování a čtyři fotokamery AFA-42 s optikou pro snímkování z velké výšky.Zadní část kontejneru obsahuje dvacet zábleskových pum a deset padákových světlic pro noční snímkování.Celý kontejner je elektricky vytápěn z palubní sítě přičemž prostory mezi optikou jsou proti opocování a namrzání vysušovány pomocí kapslového silikagelu.Kontejner FZV se zavěšuje do přední pumovnice na závěsník BD-9 a jeho použití je možné po otevření dvířek pumovnice.

Kontejner RGD obsahuje odposlechovou aparaturu RPA-5S se čtveřicí směrových antén UR-2 sklápěných na pomocných konstrukcích zpod kontejneru.Napájena je v kontejneru integrovaným generátorem APA-50.Shodně s kontejnerem FZV je i kontejner RGD zavěšován na závěs BD-9 v přední pumovnici přičemž pro jeho použití je nutné otevřít dvěře přední pumovnice.

S těmito kontejnery začíná B-500 létat na průzkumné a fotoprůzkumné lety v prostoru západní hranice v červenci 1957 a do roku 1965 takto proveden celkem 149 průzkumných letů a to až do hloubky 70km nad území NSR.

K 1.1.1966 je letoun po demilitarizaci vyjmut ze stavu 100.zklp a stavu letectva ČSLA a s civilní značkou OK-VBL je předán VZLÚ kde z letiště Praha-Ruzyně létá při testech výškové letecké techniky a výškového vybavení pro letouny a jejich posádky a to až do roku 1978 kdy je k 1.5.1978 uzemněn na letišti Ruzyně a 3.5.1978 provádí svůj poslední přelet na letiště Praha-Kbely.Zde je letoun přetřen do podoby z roku 1957 a 1.7.1978 je slavnostně předán do expozice vojenského leteckého muzea Praha-Kbely.Zde však zůstává vystaven jen do dubna 1979 načež je letoun z prostorových důvodů demontován a v osmi sekcích je uložen do depozitáře muzea na letišti Kbely.Vzhledem k postupnému rozšiřování muzea v současnosti probíhají jednání o možnosti letoun renovovat a vystavit v nově rozšířené sekci muzea a to pravděpodobně již od sezony 2010.

Zbarvení letounu:
V období služby letounu u 341st Bomb Squadron ponechán v původní barvě kovu přelakovaného bezbarvým lakem.Na svislé ocasní ploše letoun nesl černý trojúhelník s literou O a útvarovým číslem 9026.Na spodní straně svislé ocasní plochy letoun oboustranně nesl znak USAFE a na levé straně přídě noseart s emblémem 97th Bombardement Group a stuhou s nápisem „City of El Paso“.Označení výsostnými znaky USA a písmeny USAF bylo provedeno podle tehdejších zvyklostí.

Po zabavení letounu bylo výsostné označení USA a písmeny USAF nouzově přestříkány stříbrnou barvou a na místa znaků USA byly natřeny československé kruhové výsostné znaky s modrým lemem.Trojúhelník s číslem 9026 a literou O na svislé ocasní ploše zůstaly zachovány.

Na závěr rekonstrukce letoun obdržel nově kamuflážní zbarvení při němž byly spodní plochy přestříkány stříbrnou barvou přičemž na horní stranu trupu letoun dostal kamufláž složenou ze skvrn hnědé a zelené barvy.Jediným nepřetřeným místem bylo obdélníkové pole na svislé ocasní ploše kde zůstalo s původním stříbrným podkladem ponecháno číslo 9026.Označení XC-46 (označení bylo v červnu 1957 zatřeno přičemž jako označení letounu se nadále používalo číslo na svislé ocasní ploše) bylo provedeno na střední části trupu černým písmem.Výsostné znaky byly použity v kruhové podobě s bílým lemem na běžných místech.Po přeletu letounu do Mošnova byla na levou stranu přídě namalována pin-up girl se jménem Terezka čímž letoun pokračoval v již zavedené tradici 100.zkušebního leteckého pluku a jeho založení předcházející 100.zvláštní letce v označování letounů ženskými jmény.

Před předání letounu VZLÚ byl letoun opětovně přestříkán přičemž tentokrát dostal na všechny plochy trupu nástřik bílou barvou.Křídla byla nastříkána stříbrnou barvou.Imatrikulace OK-VBL bylo provedeno na střední části trupu černým písmem.Kruhové výsostné znaky byly opět provedeny v kruhové podobě avšak s modrým lemem a praporovým provedením na svislé ocasní ploše.

 

Fotografie

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář